Obvodní báňský úřad vydal rozhodnutí, kterým navzdory velmi závažným námitkám jak ze strany obce, tak ze strany našeho sdružení a jednotlivých občanů povolil v lomu Teletín trhací práce.

Toto Rozhodnutí považujeme nejen za ostudně nepokrytě podjaté, stranící jednoznačně investorovi, ale i vydané protizákonně a jeho důsledky mohou přímo ohrozit závažným způsobem naše zdraví !!

Proti tomuto rozhodnutí se odvolala obec, naše sdružení i více než 40 občanů Teletína.
Text Rozhodnutí o povolení trhacích prací malého rozsahu v lomu Teletín je uveden níže. Jména obyvatel jsou vyčerněna a v textu chybí strany 19 - 34, kde jsou reakce na námitky jednotlivých obyvatel, které se stále opakují a odkazují na reakce OBÚ na námitky sdružení.

Rozhodnutí o povolení trhacích prací malého rozsahu v lomu Teletín 1 ze dne 15.2.2005 - str 1,
2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 35, poslední - účastníci.


Ve zkratce zde uvádíme následující komentář:



Po přečtení Rozhodnutí a jeho odůvodnění jsme byli šokování naprosto neskrývanou podjatostí celého dokumentu, vedoucí svými důsledky k bezprecedentnímu pošlapání zákonných práv občanů Teletína.

Celým elaborátem se nese zarytá snaha potlačit a bagatelizovat vážné argumenty občanů a naopak vyzdvihnout a zdůraznit argumentaci těžaře. Pro naši obec se jedná o otázku naprostého přežití - nedovedeme si představit další normální život v obci bez vody, v obci, jejíž větší část se změní v mrtvou krajinu pokrytou prachem, život za neustálého hluku sbíječek kompresorů a drtičů, rachotu odstřelů a nedýchatelného ovzduší.

Voda a její ztráta

Největší nebezpečí trhacích prací a těžby v lomu vůbec vidíme ve velmi pravděpodobné ztrátě vody v našich studních. Zásobování vodou je pro nás velmi citlivé téma - oblast naší obce je obecně velmi špatně zásobena vodou, což přinutilo mnoho občanů budovat další studně. Že tomu tak je a že trhací práce v lomu a těžba mohou mít velmi negativní dopad na zásobování vodou je známo i původnímu majiteli lomu ing. Domanskému, který na tuto okolnost upozorňuje ve svém přípise jako účastník řízení při stavbě studny občana Teletína, který jsme OBÚ několikrát předložili - viz citace na str. 18 Rozhodnutí. ale nikdy se k němu přímo nevyjádřil - až teď. Co na to OBÜ? Neskutečnou větou cit: "Rozhodnutím se povolují trhací práce nikoliv hlubinné vrty" (viz opět str.18). Majitel lomu tedy upozornuje souseda, že může dobýváním pomocí trhacích prací přijít o vodu a reakce OBÚ je, že nepovoluje hlubinné vrty??!! Typické pro celou kauzu - OBÚ se pokud je to trochu možné k problémům, které ohrožují záměr těžit buď nevyjadřuje vůbec, nebo se snaží jakýmkoliv způsobem problém zbagatelizovat a "uklidit".

Nechali jsme si proto v souvislosti s řízením o povolení trhacích prací vypracovat hydrogeologický posudek od znalce v oboru, RNDr. Žitného (viz posudek v plném znění a další detaily k vodě zde). Tento posudek byl napaden úředníky OBU s tím, že posudek "není posudkem znalce". Zde je namístě opět paralela mezi zacházením s námi, občany Teletína a investorem. Jakmile předložil investor posouzení seismiky od fy Sedyn, (přestože dopadlo "dobře" - vlivy na sousední objekty nebyly! jak je zmíněno) byl investor vyzván aby posudek nahradil posudkem znalce. Nás naopak nechali úředníci OBU být, přestože věděli, že náš posudek RNDr. Žitného napadnou že není "posudkem znalce" aniž by nás o tom uvědomili a dali nám tedy stejnou šanci, jakou dali investorovi. Domníváme se, že i toto počínání si nelze vysvětlit jinak, než jako jednoznačné stranění investorovi a naše úmyslné poškození. Jedná se nicméně o pouhou formální chybu posudku, která bude snadno napravena - přesto hodnotí OBÚ tento posudek jako nižší, než posudek např. Ing. Bartoše od fy Bartoš engineering.

Investor si nechal vypracovat posudek ," Znalecký posudek vlivu trhacích prací v lomu Teletín na stavební objekty a vodní zdroje v okolí", 2=prázdná strana, 3,, 4,, 5,, 6,, 7,, 8,, 9,, 10,. Pan inženýr Bartoš jistě bude znalcem v oboru, na který má příslušná oprávnění, t.j.cit: "stavebnictví - odvětví různá, seismické účinky technických otřesů a trhací práce", avšak není odborníkem na hydrogeologii. Přesto je v Rozhodnutí uvedeno jako odkaz na jeho posudek: cit: "ohrožení zdrojů pitné vody v jímacích vrtech a studnách vylučuje" a na jiném místě cit.: "nedojde k ohrožení vydatnosti jímacího objektu studny majitele" o které opírá OBÚ své rozhodnutí !!! Abychom použili pro názornost alegorii: je to asi tak, jako by vám "někdo" chtěl propojit plechovou vanu místo s uzemněním s el.fází. Vy byste si nechal vypracovat posudek elektrikáře, který by prohlásil, že určitě dostanete ránu el. proudem, která vás nejspíš zabije. Na to by ten "někdo" přišel s posudkem instalatéra, který by tvrdil, že žádnou ránu nedostanete a na základě toho by ten "někdo" uvedené zapojení povolil a nutil vás, abyste do té vany vlezl.

Principiálně považujeme skutečnost, že úředníci OBU berou v úvahu vyjádření Ing. Bartoše vztahující se k možnosti ztráty vody za naprosto ostudnou a hodnou odsouzení a opět nemůžeme než konstatovat, že se nám jeví jako úmyslné poškození zájmů obyvatel Teletína. Ing Bartoš má, jak jsme již uvedli, jistě oprávnění se vyjadřovat k vlivům trhacích prací na seismiku ale rozhodně nemá žádnou váhu jeho vyjádření ke ztrátě vody, jelikož Ing. Bartoš není znalcem v oboru hydrogeologie. Velmi nás mrzí, že se pracovníci OBU snížili k tomuto způsobu. Tato vyjádření proto zásadně odmítáme a zpochybňujeme vývody založené na uvedených tvrzeních.

Pravou lahůdkou je ovšem přístup k závěru posudku RNDr. Žitného, kterým konstatuje, že naše oblast je chudá na vodu a není možné vybudovat ani náhradní zdroj vody.Toto tvrzení dokládá velmi obsáhlým doplnením ke svému posudku (viz Doplnění hydrogeologického posudku RNDr.Žitného str. 1, a strana 2, který jsme předložili. To se ovšem úředníkům OBÚ už vůbec nehodí a tak nezbývá, než zpochybnit tento závěr tím, se mu jeví málo zdůvodněn výpočty apod. Vůbec nebere v úvahu odbornou literaturu zpracovanou odborníky o tomto území, atd ! Detailní doplnění a objasnění, proč je velké riziko ztráty vody a nemožnost vybudování náhradního zdroje odbývá slovy cit: "..dokument RNDr. Žitného neobsahuje žádné nové skutečnosti a důkazy." (viz strana 5 Rozhodnutí dole. Zato kategorické prohlášení Ing. Bartoše, odborníka na seismiku, nikoliv na hydrogeologii, že o vodu nepřijdeme, nepodložené nejen žádnými výpočty, ale absolutně ničím z oboru hydrogeologie, úředník OBÚ bere za prokázané?! OBÚ tedy na sebe bere roli znalce v oboru hydrogeologie - absolutní důkaz arogance státního úředníka, kterému není žádná sebezrůdnější cesta k prosazení jeho záměru cizí. S tímto přístupem by bylo zbytečné nechat si dělat jakékoliv posudky znalců vůbec.

Opět nezbývá, než konstatovat, že z našeho pohledu se jedná o rozhodnutí, které straní investorovi a úmyslně nanejvýš zásadním způsobem poškozuje obyvatele Teletína.

Úplně surovým se nám jeví odkaz úředníků OBU na legalitu odběru podzemních vod - u všech majitelů starých studen, někdy i sto let starých je tato douška cit.: " není užívání vodního zdroje ohroženo, což spolu se skutečností, že účastník právo k odběru vody postrádá zcela, naplňuje důvody pro nepřiznání jeho postavení účastníka řízení. Správní orgán tak dosud neučinil s ohledem na zásadu hospodárnosti a rychlosti řízení". Domníváme se, že jednoznačně není věcí úředníků OBÚ, aby posuzovalo legalitu odběru podzemních vod ze studní obyvatel a obce a považujeme tento odkaz za zoufalou snahu "vyštourat" cokoliv, jen aby záměru investora bylo vyhověno a povolení k trhacím pracím bylo možno udělit. Nejlepší by byla zřejmě z pohledu úředníků OBU situace, kdy by mohli o vodě prohlásit, že neexistuje, tudíž nás jejich rozhodnutí nemá o co připravit - co jim záleží na 150ti lidech, kteří přijdou o vodu bez možnosti náhrady, hlavně když bude spokojen investor a bude moci začít trhat a těžit. Navíc je zpochybnění legality čerpání podzemních vod z našich, někdy i sto let starých studen dúvodem, přoč se nás všech hodlá OBÚ zbavit, jako účastníků řízení !! Neustále se tedy ptáme - proč ta zoufalá snaha vyhovět investorovi na úkor obyvatel Teletína? O možných důvodech zde nechceme spekulovat.

Technologický postup

Zde se dostáváme k dalšímu velmi problematickému bodu celého případu. Po celou dobu této kauzy jsme byli, a obáváme se, že zcela záměrně, uváděni v omyl. Vysvětlíme proč. Při podání žádosti o trhací práce malého rozsahu v lomu Teletín, byla investorem předložena technická dokumentace, ve které byly prakticky ocitovány technické podmínky (co do velikosti a typu náloží) pro trhací práce malého rozsahu, včetně všech typů odstřelů. Přesto jsme byli při místním šetření informování zástupkyní investora ing Tietzovou výhradně o odstřelech vhodných pro blokovou těžbu o velikosti max 2,5 kg černého prachu, přestože v té době žádné takové omezení nebylo dáno a investor by měl možnost kdykoliv velikost nálože přízpůsobit (rozuměj významně zvětšit)svým potřebám!! Nikde nepadla zmínka o jiných uvažovaných typech odstřelů za použití průmyslových trhavin. Domníváme se, že bylo povinností přítomných pracovníků OBU, aby zástupkyni investora upozornili, že v zájmu objektivity je třeba také zmínit tyto další typy odstřelů - přesto tak nebylo učiněno. V tomto trendu se pokračuje dosud. Při zkoumání dokumentace v prostorách OBU členy našeho sdružení jsme se při vědomí důležitosti této problematiky (zejména účinky na seismiku - vodu, hluku a prašnost) opakovaně ptali Ing. Friče, zda budou v lomu Teletín použity jiné typy trhavin a druhy odstřelů než odstřely pro blokovou těžbu - opakovaně jsme byli ujištěni že nikoliv! Na otázku proč tedy v posudku Ing. Bartoše jsou uvedeny údaje pro použití průmyslových trhavin nám bylo sděleno, že to je "jen posudek" ! Pak se ovšem v Rozhodnutí objevuje množství 5 kg celkové, resp. 1kg nálož na časový stupeň a jedná se o použití průmyslové trhaviny !! Jistě s námi budete souhlasit, že nemůžeme než nabýt dojmu, že nám byla zcela úmyslně dána nepravdivá odpověď. Ptáme se tedy, kde je technologická dokumentace k těmto druhům odstřelů? Pokud ve spisu je, pak nám nebylo umožněno do ní nahlédnout.

Tím se dostáváme k otázce dokumentace technologického postupu, dokumentace ke zkušebnímu odstřelu a ke stavu dokumentace jako takové.

Při návštěvách členů našeho sdružení na OBU jsme s zjistili velmi podivný způsob v nakládání s dokumenty. Nikdy nám nebyl předložen souhrnný seznam dokumentů jak je OBU obdržel, takže jsme si nemohli být jisti, že nám bylo umožněno prostudovat veškerou dokumentaci. Dokumenty sice mají čísla jednací, avšak jen na jedné straně nebo dokonce na deskách - vlastní dokumentace však není žádným způsobem označena, parafována, věrohodně sešita nebo označena apod. Toto umožňuje libovolnou manipulaci s dokumentací - toto podezření bylo utvrzeno, když jsme shlédli dokumenty, které byly "rozešity" a některé strany chyběly. Další velmi zvláštní okolnost - jak dokládáme na fotografiích , které jsou přílohou našeho odvolání a které byly pořízeny za přítomnosti 3 členů našeho sdružení a před Ing. Fričem - existují různé druhy dokumentů pod jedním č.j. - v tomto případě Technologický postup pro trhací práce a Technologický postup - zkušební odstřel. Na položenou otázku jak je toto možné jsme od ing. Friče nedostali uspokojivou odpověď. Domníváme, se že u instituce jakou je OBU by měl být zaveden takový systém, který by manipulaci s dokumentací vylučoval a nezbývá nám, ve světle našeho názoru na podjatost úředníků OBU než vyslovit názor, že je tak činěno úmyslně s cílem zajistit investorovi neoprávněné výhody.

Zpět k technologii - jak jsem již uvedli, stále nám bylo jen opakováno, že se jedná o blokovou těžbu. Podíváme-li se však na typ materiálu a stavy zásob uvedené v 1. POPD, (viz velmi detailně zpracováno zdevezmeme-li v úvahu stav horniny po clonových odstřelech v padesátých letech a 50 let zvětrávání, dojdeme k výsledku, že než by se mohlo započít s blokovou těžbou, bude třeba odtěžit takové množství horniny nevhodné ke kamenické výrobě, že těžba této "nevhodné" horniny bude trvat mnoho let, pravděpodobně přes 10 let . Během celé této doby se budou užívat výhradně průmyslové trhaviny - jednalo by se tedy o pravidelnou těžbu kamene s použitím průmyslových trhavin, nikoliv černý prach pro blokovou těžbu. Tato skutečnost je před námi neustále zastírána.

Zatížení hlukem a prachem

Především je třeba zdůraznit, že již před povolením hornické činnosti, t.j. v r.1997 bylo třeba mít závazné vyjádření hygienika, které potvrdí, že hluk vyvolaný hornickou činností je v zákonných normách (detaily k problematice hluku naleznete zde). To se nestalo a OBÚ ve svém vlastním rozhodnutí o povolení hornické činnosti má podmínku, že investor k žádosti o povolení trhacích prací tento posudek předloží. Opět se tak nestalo - nejen že OBÚ zahájil řízení o povolení trhacích prací, aniž by byl předložen tento posudek hygienika, ale OBÚ dokonce vydalo rozhodnutí, kterým povoluje trhací práce, aniž by posudek byl vůbec vypracován. Zřejmě považuje posudek hygienika za formalitu a báňský úředník předem předpokládá, že posudek vyjde dobře. Tentokrát to ale nevyšlo, jak uvedeno níže. Naprosto stejná situace je i u vyjádření Krajského úřadu k imisím prachu ! Měření hluku a imisí prachu sice nařizuje provést, ale velmi podivným způsobem, jak uvádíme níže, a hlavně pozdě - poté, co již vydal povolení. Tím dopustil OBÚ situaci, která přímo ohrožuje zdraví nás, občanů Teletína.

Kontrolní odstřel, monitoring hluku a prachu - vědomé ohrožení zdraví obyvatel !

Kontrolní odstřel má být proveden jako součást monitoringu hluku a prachu při běžné produkci. Jak je shora uvedeno, probíhaly by po mnoho let odstřely určené ne pro blokovou těžbu, ale odstřely průmyslovou trhavinou. Opět pro názornost - rozdíl mezi odstřelem 2,5 kg černého prachu je v porovnání s odtřelem 5 kg průmyslové trhaviny asi takový, jako mezi zapálením prskavky na stromečky a výbuchem ručního granátu. Podobný rozdíl je v následcích na seismiku, hluk a zejména prach. Jak si tedy máme vysvětlit fakt, že pro monitoring hluku, prachu a seismiky byl vybrán zkušební odstřel černým prachem určený pro blokovou těžbu jinak, než jsme měli být úmyslně zkráceni na našich právech, jelikož akustické, prachové i seismické následky odstřelů průmyslovou trrhavinou jsou řádově vyšší?

A teď prosíme pozor - na KHS Benešov leží již delsí dobu akustický posudek str.1, str.2, str.3, str.4, str.5, str.6, , vypracovaný firmou Ing. Miloš Mertl na základě parodie na reálný provoz (jak obšírně dokumentujeme zde). Závěr tohoto posudku je, že u nejbližší zástavby jsou parametry hluku nevyhovující a norma překročena (58 dB oproti povoleným 50 db) s tím, že cit: "Otázkou je však, jak se bude projevovat hluk z odstřelů a hluk z bouracího kladiva KOMATSU. Tento hluk dosud nebyl měřen ....". Ale to není všechno - investor dostává od KHS Benešov přípis (na svou žádost o umístění plátkovacího stroje - mimochodem mimořádně hlučná věc), kterým mu KHS sděluje, že jelikož nebylo měřeno to co mělo být měřeno jako simulace reálného provozu lomu a i výsledky měření hluku které zdaleka nereprezentovaly reálný provoz překročily zákonné normy, nemůže dát kladné stanovisko!! Rovněž na Krajském úřadě leží rozptylová studie, která říká, že limitní hodnoty prachu budou překračovány !

Pak by se mohlo stát, a jsme přesvědčeni, že nebýt naší intervence by se tak také stalo, že by jak KHS Benešov, tak Krajský úřad - odb. ovzduší, v dobré víře rozhodl na základě výsledků kontrolního odstřelu provedeného 2,5 kg černého prachu, jehož následky jsou nesrovnatelně nižší než následky odstřelu 5 kg průmyslové trhaviny. Tím by nepochybně došlo při praktickém provozu lomu k trvalému překračování limitů hluku a prašnosti. Toto považujeme za nejhrubší pokus o poškození zájmů obyvatel Teletína, jehož následky by mohly mít charakter trvalého poškození zdraví !

Přesto OBÚ vydal rozhodnutí, které, kdybychom se neodvolali, by již dnes nabylo právní moci a plný provoz v lomu včetně trhacích prací by mohl být zahájen !!

Komunikace k lomu

Otázka příjezdové komunikace k lomu je naprosto zásadní. Samotný fakt, neexistence komunikace byl již v minulosti příčinou ztráty zájmu o lom jako takový. Předchozí zájemci si byli vědomi problémů spojených s dopravou materiálu s lomu, takže od svých záměrů nakonec zcela ustoupili. Jsme si vědomi, že po formální stránce není otázka dopravy materiálu z lomu předmětem řízení o povolení trhacích prací v lomu, stejně tak, jako tuto otázku neřeší ani povolení k hornické činnosti, přestože je pro praktickou funkci lomu zcela zásadní. Nestranný orgán, jakým Český báňský úřad nepochybně je nahlédne, že není možné tuto otázku z celého komplexu vydělit - jaký by totiž mělo smysl udělit problematické povolení k trhacím pracím se všemi riziky pro obyvatele, zejména ztráty vody, není-li možnost odstřelený materiál odvézt. Jak je patrno z mapy přiložené k Rozhodnutí, vede k lomu jen jedna příjezdová komunikace - severní cestou, přes obec. Je s podivem, že přestože dosud ve všech dokumentech bylo zakotveno, že tuto komunikaci nelze za žádných okolností k dopravě materiálu z lomu použít, objevuje se v Rozhodnutí o povolení trhacích prací lakonické vyjádření: "Příjezdová komunikace ze severu je zcela legitimní i když je omezena max. hmotností 6 tun. Těžař ji může pro odvoz výrobků kamenické výroby plně využívat". Vrchní inspektor ing. Frič prováděl sám několik místních šetření - pokaždé musel touto cestou jet a jen ztěží mohl přehlédnout fakt, že tato komunikace je tak úzká, že pokud se potkají dvě osobní auta, musí jedno z nich zacouvat na vhodné místo a počkat až druhé auto přejede. Představa, že pokud by byl prováděn odvoz materiálu vozidly do 6 tun a takových vozidel by mělo denně po této komunikaci projet cca 150 je zcela paranoidní. Jsme si jisti, že obec přijme taková opatření, která dopravě kamene z lomu touto cestou zabrání. Doprava kamene z lomu tedy není možná a žádáme , aby tento fakt byl vzat zásadním způsobem v úvahu při rozhodování o našem odvolání a aby bez dořešení otázky transportu kamene nebylo rozhodnutí přijato.

Kromě toho, podmínkou KHS Benešov je mimo jiné změřit při kontrolním měření i hlukové zatížení spojené s dopravou materiálu z lomu. Není-li komunikace po které by se kámen odvážel a kterou by se dopravily do lomu mechanizmy, jejichž hluk by se měl měřit, pak není měření možno uskutečnit a provoz v lomu ani povolit a už vůbec ne zahájit! Jak to, že ani toto nebylo vzato ze strany báňských úředníků v úvahu ??